Den sedmý, 4.7.2008
Provazce vody, jenž se valily z nebes a ztěžka bubnovaly na naše obydlí
nás vzbudily již velmi časně. Pod vedením bojovníka Hiei jsme si protáhli
své ztuhlé údy. Poté nastaly přípravy na závěrečnou bitvu. Museli jsme si
opatřit další zbraně, tedy hvězdice a vrhací nože. Ty jsme ale museli do
našeho sídla propašovat tajně. Projít přes přísné hlídky a nenechat se
chytit nebylo vůbec snadné. Hned vzápětí jsme si vyzkoušeli umění boje
poslepu. Střílelo se z luku se zavázanýma očima. Jedinou pomocí byly jen
rady našich spolubojovníků. Návrat Motonari Moriho kromě radosti přinesl i
velice zajímavé zprávy. Bojovník Motonari, který se právě vrátil z velké
bitvy, kde bojoval po boku Čingischána, dostal za svou nevídanou
statečnost a chrabrost vzácný dar. Tajemnou sošku boha Daikoku, která má vést k
bohatství Čingischána, které zde ukryl, když před mnoha lety touto zemí projížděl. Ale aby
si jeho bohatství opravdu zasloužil, kromě síly a odvahy musí projevit i
bystrou mysl a chytrou hlavu. Proto k sošce dostal pouze dvě indicie v
čínštině. Po jejich přeložení jsme získali jen tři slova: zelení šipka a
název místní hory. Tam tedy povedou naše kroky. Než se však na tuto cestu
vydáme, dokončíme náš výcvik dosažením nejvyšších úrovní v boji a splněním
zkoušek. A tak všichni horečně plnili zkoušku inteligence, bojovníci a
hraničáři vyráběli poslední šípy a spravovali své meče a kouzelníci se
vydali na sběr dalších léčivých bylinek a navíc museli u Nefritové lišky
správně odpovědět na otázku o tom jak pomoci zraněnému. Náš výcvik je u
konce, teď už zbývá jen zkouška, která odhalí, kdo z nás je skutečný
samuraj. Plně vybaveni znalostmi a všemi zbraněmi, jsme se vydali po
zelené šipce. Cesta skutečně vedla na vrchol a jen s námahou jsme
postupovali neprůchodným terénem dál a dál. Naše vytrvalost a snaha však
byly odměněny. Konečně se před námi rozprostřel mohutný kamenný oltář.
Místo kam patří soška jsme našli brzy, nikdo ale nevěděl jaké události nastanou nyní. Náš důvtip nám však napověděl. Zrak bůžka, který byl v sošce vyobrazen směřoval na další skryté místo. Zde jsme opravdu našli Čingischánův poklad. Záře zlatých mincí se sice odrážela v našich očích,
ale naše srdce nijak neprahla po velkém bohatství. Vraceli jsme se zpátky,
když se náš přítel Motonari Mori začal chovat nějak podivně. Zastoupil nám cestu a s tajemným svitem v očích začal vyprávět příběh. Mluvil o velikém pokladu, který si klan Ninjů přál získat a zmocnit se ho, ale jejich síly ani bystrost nestačily na to, aby jej našli. Museli tedy najít někoho kdo odvede práci za ně. A právě naše samurajské klany dokázaly projít dlouhou a náročnou cestu a vyřešit záhadu kamenného oltáře. A proto je na čase odhalit všechny skryté záměry a ukázat svou pravou tvář. V tom odhalil svou paži a ukázal vypálenou hvězdici, znak ninjů. Naši
nechápavost vystřídal šok a překvapení. Teď se ukáže, kdo stojí na čí
straně. Každý odkryl kus šatů na svých ramenou a jaké bylo naše překvapení, když se i
bojovníci Jošimoto a Ovčíma, ukázali jako ninjové, kteří se pouze vetřeli
do našich řad, aby získali poklad a mohli svému klanu posílat o nás tajné
informace. Zradu však samuraj nestrpí a musí být potrestána. Teď se změří
síly, kdo z nás je lepší. Bolest, ze zjištění, že i naši věrní přátelé
zradili, nás poháněla v boji. Bitva byla dlouhá a krutá, ale pravda a
poctivost zvítězila. Nad těly nepřátel nikdo neuronil slzu. V sídle Edu
nás již očekával Tokugawa. Věděl, že jsme v závěrečné zkoušce obstáli.
Nepřátelé jsou poraženi a my jsme dokázali, že jsme připraveni stát se
samuraji. Při západu slunce nás sám Tokugawa pasoval svým mečem na
samuraje. A v sídle nás již čekala bohatá hostina. Stoly prohnuté jídlem a
pitím lákaly všechny a nenechaly na sebe dlouho čekat. V hodování jsme
pokračovali až do pozdních hodin. Vždyť bylo také co slavit. A tak se
tancovalo, zpívalo a pilo, a hlavně veselilo. Ale našim pasováním nic
neskončilo, právě naopak. Všechny ctnosti samuraje se od dnešního den stávají našimi nejdůležitějšími zákony. Nikdy nesejít ze správné cesty a dokázat že jsme čestnými a poctivými bojovníky. Tady pravá cesta samuraje teprve začíná.