Den druhý, 29.6.2008
Jasný východ slunce nás probudil už dost časně a my jsme ani nemohli dospat zvědavostí, kam nás dnes osud na naší cestě
bojovníka zavane. Nabudit naše těla i všechny smysly se nám povedlo pomocí pravé ruky Musashiho, bojovníka Motonari Moriho.
Ráno pokračovalo vydatnou krmí. Zde naše cesta ale nekončí. Shogun Tokugawa nás pozval do svého sídla Edo, které se skrývá
za mnoha lesy a loukami. Tam povede naše dnešní cesta. Právě ve chvíli, kdy jsme balili naše příbytky, dorazil Tokugavůw
posel. S čínskými znaky už jsme si dokázali poradit, zpráva však skrývala špatné zvěsti. Shogunovy posily byly na své
pouti přepadeny a zabity našimi úhlavními nepříteli, klanem Ninjů. Jejich těla byla pro výstrahu rozčtvrcena. My však
nenecháme jejich duše bloudit v hlubokých lesích. Posbíráme kousky jejich těl a pomocí čarodějky Nefritové lišky,
dojdou jejich duše klidu. Vydali jsme se tedy na cestu. Nelehký terén, strže, kamení, přívaly vody i zemětřesení
jakoby se nám snad stavěly do cesty. My jsme však vytrvali v cestě a našli jsme všechny kousky těl našich dvou zabitých
přátel. Nad stromy už se brzy tyčily věže shogunova sídla. V Edu nás již čekala chutná bašta. V této provincii však
platí přísné zákony, jejichž porušení se trestá. Napřed jsme byli se všemi seznámeni. Mezi ně patří i tradice jíst
výhradně čínskými hůlkami. Každý jsme si takové hůlky vyrobili a pod vedením bojovnice Epongue Kostaki jsme se s
nimi naučili i umě zacházet. Ale zpět k našemu výcviku. Samuraj je sice odborníkem v každém druhu boje, ale my
máme možnost si vybrat na kterou stránku se zaměříme. Kromě umění boje s mečem, lukem a jinými zbraněmi se můžeme
také naučit léčit a čarovat. Je to jen naše volba co si vybereme. Ale abychom měli dnes v noci kam složit naše
hlavy museli jsme opět postavit naše obydlí a také se v nich trochu zabydlet. Podvečer jsem strávili seznamováním
se s okolím. Přestože jsme našli všechny kousky těl, jeden z klanů nedokázal tělo složit. Za to byl obětován jeden
bojovník z jejich řad. Večerní jídlo jsme si připravili sami na ohni. Příjemným společným posezením u plápolajícího
ohně jsme zakončili náš další den.